Únor 2016

Prapodivné pocity

2. února 2016 v 13:44 | M |  Th ink
Podávala jsem balon při voljebale. V momentě, kdy jsem se dotkla balonu, jako by mi někdo něčím ostrým provrtal břicho na pravé straně skrz naskrz; jako by mi kulka prolétla břichem a vyletěla ven zády. Ještě pár sekund po tom jsem byla jako omráčená. A pak? Jako by se nic nestalo.

Včera jsem si zapálila cigárko. Při prvním potáhnutí, jako by mi zamrzly nohy, necítila jsem je, ale přesto jsem šla dál. Zase na pár sekund jako omráčená, jako bych se koukala na film a při tom nepoužívala aktivně žádnou část těla. A pak? Jako by se nic nestalo.

Spala jsem se svým mužem. Ráno jsem se probudila, až po nějaké době jsem si na to vzpomněla. Ale pamatovala jsem si jen konec. Žádný průběh, jako by neexistoval. A pak? Jako by se nic nestalo.

Přečetla jsem asi polovinu knihy. Trvalo to tak dvě hodiny. A pak jsem koukla na hodiny. Uběhla teprve půlhodinka. A pak? Jako by se nic nestalo.

Dějou se mi divný věci.
Snad není to tak přeci špatný.
Dám si radši vína deci.
Snad je můj mozek ještě zdatný.