ahlM

4. ledna 2016 v 17:40 | M |  Poe try


Průhledná deka
bíle se plazí
po podzimních polích
Tlumí cit a svit
růžového slunce
a my bláhově
krájíme ji nazí

Drží se při zemi,
bojí se zítřka,
bojí se stoupání,
klesají víčka
Ledová tráva
pokrytá kapkami
tiše ji uhání


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.